| | | | |


Drobečková navigace

Titulní strana || Seznam sekcí

1. Sekce: Záruky zákonnosti v trestním a správním řízení

Odborní garanti: doc. JUDr. Marek Fryšták, Ph.D., JUDr. Alena Kliková, Ph.D.

Organizační garant: Mgr. Anna Chamráthová, Mgr. Michal Matouš

Anotace: Záruky zákonnosti jako souhrn právních prostředků určených k zabezpečení, dodržování a zákonné realizaci práva pro případ jeho porušení patří mezi nejvýznamnější nástroje zajištění dodržování práva.

Sekce je zaměřena na zkoumání významu, funkcí a obsahu jednotlivých forem záruk zákonnosti v trestním a správním řízení. Vítány jsou nejen příspěvky zabývající se vnější formou těchto záruk, ale i příspěvky týkající se jejich jednotlivých specifik z pohledu rozhodovací činnosti orgánů činných v trestním řízení a orgánů správních. Základním cílem sekce je diskutovat a hledat odpovědi na otázky spojené s efektivitou uplatňování jednotlivých záruk zákonnosti. Diskuze by pak měla přispět k vymezení jejich efektivnosti a navrhnout řešení de lege ferenda.

2. Sekce: Alkohol jako fenomén (nejen) z pohledu práva

Odborní garanti: prof. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc.

Organizační garant: Mgr. Martina Pospíšilová

Anotace: V posledních letech je věnována velká pozornost zejména omamným a psychotropním látkám, čímž se téma alkoholu, jako jedné z významných návykových látek, dostalo, i přes jeho podstatný negativní dopad na společnost, poněkud do pozadí. Ačkoli byl alkohol v minulosti považován za nejužívanější nebezpečnou návykovou látku a dodnes vnímáme jeho existenci spíše negativně, jedná se o fenomén ovlivňující mnoho stránek lidské společnosti, v důsledku čehož jsou některé jeho aspekty vědecky zkoumány a/nebo právem regulovány. Problematika alkoholu je velmi významná z mnoha úhlů pohledu, ať z oblasti práva obchodního, občanského, trestního nebo pracovního, či týkající se stále bohatší evropské regulace, avšak na straně druhé se jedná o otázku, kterou se zabývají i mimoprávní obory, např. zdravotnictví, filozofie, sociologie, psychologie, pedagogika, historie a další. Příspěvky se tedy mohou věnovat různým stránkám tohoto téměř všudypřítomného fenoménu.

Doporučenými tématy příspěvků této sekce jsou například: prohibice, patenty, ochranné známky a kolky (včetně vývoje jejich právní úpravy), vývoj právní regulace výroby a distribuce alkoholu v České republice a Evropské unii (případně v jejich judikatuře), psychické a jiné zdravotní následky požívání alkoholu, vliv alkoholu na mezilidské a rodinné vztahy, léčba alkoholismu, symbolika alkoholu v historii a v současnosti, celní a daňová opatření související s alkoholem (včetně jejich vývoje), páchání trestné činnosti pod vlivem alkoholu nebo v souvislosti s ním, omezení svéprávnosti z důvodu důsledků alkoholismu na lidský organismus, alkohol v dopravě etc., samozřejmě jsou vítána také jiná související témata.

3. Sekce: Náhradní mateřství

Odborní garanti: doc. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D., JUDr. Radovan Dávid, Ph.D.

Organizační garant: bude doplněn

Anotace: Surogační mateřství je fenomén dnešních dnů, který vyvolává mnoho otázek.  Sekce je však zaměřena jen na právní problematiku.  Proto jsou vítány příspěvky na vysoké odborné úrovni zaměřené zejména na komparativní pohled na věc ve vazbě na evropské, resp. světové národní právní úpravy a judikaturu,  včetně judikatury ESLP.

4. Sekce: Autorské právo pro 21. století: perspektivy, vize a novelizace

Odborní garanti: JUDr. Pavel Koukal, Ph.D., JUDr. Matěj Myška, Ph.D.

Organizační garant: bude doplněn

Anotace: Autorské právo v současné době čelí poměrně intenzivní kritice z důvodu své nezpůsobilosti adekvátně reagovat na technologické změny. Aktuální legislativní trendy se snaží na tento překotný vývoj zpracovat v navrhovaný novelizacích jak evropské (návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu), tak domácí autorskoprávní úpravy (novela autorského zákona).

Příspěvky do této sekce by se měly zaměřit na kritickou analýzu úpravy de lege ferenda v této oblasti.

5. Sekce: Zmeškání strany v civilním soudním sporu

Odborný garant: JUDr. Petr Lavický, Ph.D.

Organizační garant: bude doplněn

Anotace:Zmeškáním se rozumí situace, kdy zákon nebo soudce stanoví pro procesní jednání strany určitou lhůtu nebo rok, a strana v takto stanovené lhůtě či roku (např. při přípravném jednání nebo prvním jednání) procesní jednání neučiní buď vůbec, nebo je učiní opožděně, popř. nikoliv v předepsané formě. Obecným následkem toho je, že strana přichází o možnost zmeškané jednání provést (např. podat opravný prostředek, uplynula-li marně lhůta). Vedle toho mohou nastoupit i další následky, k nimž patří klid řízení či vyřízení věci kontumačním rozsudkem; české civilní procesní právo pak zmeškání sankcionuje také rozsudky pro fikci uznání nároku a zastavením řízení (§ 114b odst. 5, § 114c odst. 6 a 7, § 153a OSŘ). Právními prostředky, jimiž lze následky zmeškání odstranit, jsou především navrácení v předešlý stav, odvolání, a v některých právních řádech také odpor proti rozsudku pro zmeškání; v OSŘ k nim patří také návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, jehož roli v jiných civilních řádech soudních plní již zmíněný šířeji pojatý návrh na navrácení v předešlý stav.

Předmětem příspěvků v této sekci mohou být jakékoliv otázky týkající se problematiky zmeškání v nastíněném smyslu. Příspěvky lze pojmout nejen z hlediska problémů současné vnitrostátní úpravy, ale také historicky, komparativně či teoreticky. Velmi důležité otázky se kladou v souvislosti s kontumačními rozsudky, počínaje jejich účelem; přes vymezení toho, kdy strana zmešká (např. zda je zmeškáním, pokud se strana písemně vyjádří tak, že popře důvodnost žaloby, ale nedostaví se k roku); zda se vztahují následky zmeškání na obě strany; neúčast u jakého roku má za následek zmeškání; jaký je skutkový základ rozsudku pro zmeškání; jaké mají být prostředky nápravy proti rozsudku pro zmeškání (např. otázka odporu); specifickými problémy kuriózní české úpravy (viz fikce uznání nároku v případě zmeškání) konče.

6. Sekce: Správní trestání v oblasti práva životního prostředí a pozemkového práva (vč. vazeb na veřejné stavební právo a katastrální právo)

Odborný garant: doc. JUDr. Ivana Průchová, CSc.

Organizační garant: Mgr. Dominik Žídek

Anotace: Aktuálnost tématu je podtržena přijetím nové komplexní úpravy správního trestání zákonem č. 250/2016 Sb. o přestupcích a řízeních o nich, a dalšími právními přepisy  na něho navazujícími.  Vítány jsou příspěvky analyzující jak obecné principy, tak z nich vycházejí hmotněprávní i procesněprávní aspekty správního trestání. V sekci by měly být diskutovány především dopady nové právní úpravy účinné od 1. července 2017 na správní trestání v oblasti práva životního prostředí, pozemkového práva, veřejného stavebního práva a katastrálního práva, ale i v dalších s nimi souvisejících oblastech.

7. Sekce: Politická práva v horizontálních vztazích

Odborní garanti: JUDr. Ladislav Vyhnánek, Ph.D., Mgr. Jaroslav Benák, Ph.D.

Organizační garant: bude doplněn

Anotace: Sekce je zaměřena na problémy spojené s realizací základních politických práv v horizontálních vztazích či lépe řečeno v jiném kontextu než ve vztazích mezi veřejnou mocí a jednotlivcem.


Tematicky sekce reaguje na několik vzájemně (byť nikoliv úzce) propojených jevů. V prvé řadě lze konstatovat, že reálný výkon politických práv nezávisí pouze postoji státu - naopak je čím dál tím více závislý na postoji provozovatelů sociálních sítí, zpravodajských serverů apod. Právě zpravodajské servery (umožňující komentáře) a sociální sítě patří v současnosti mezi nejvýznamnější fóra umožňující debatu k věcem veřejným. Jejich provozovatelé na jedné straně dávají jednotlivcům efektivní nástroje k realizaci politických práv, na druhou stranu však do veřejné debaty mohou zasahovat cenzurními a podobnými nástroji. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva pak plyne, že provozovatele zpravodajských serverů a sociálních sítí může za určitých okolností stíhat povinnost regulovat obsah debat.
Sociální sítě a jejich funkce navíc mohou proměňovat náš náhled na některé tradiční lidskoprávní koncepty či jejich interpretaci. Jaká je například právní povaha různých skupin na sociálních sítích z hlediska práva sdružovacího? Jak interpretovat projevy na sociálních sítích?
Zejména v anglosaském světě se pak v poslední době vede debata o mezích svobodné debaty (nejen) na univerzitách a problému tzv. safe spaces, trigger warnings apod. Jaká je vlastně nyní role univerzit ve veřejné debatě? Mají svobodnou debatu stimulovat či naopak chránit její účastníky před nekomfortními pocity, které taková debata může způsobovat?
Vítány jsou příspěvky věnující se naznačeným problémům i problémům příbuzným a výslovně nezmíněným (svoboda projevu v pracovněprávních vztazích aj.).

8. Sekce: Smlouva o výkonu funkce

Odborní garanti: Mgr. Radek Ruban, JUDr. Jaromír Kožiak, Ph.D.

Organizační garant: bude doplněn

Anotace: Smlouva o výkonu funkce patří mezi tradiční instituty nauky korporátního práva. Navzdory tomu však zůstával tento smluvní typu dlouhá léta stranou zájmu odborné veřejnosti. Teprve v posledních letech se o smlouva o výkonu funkce předmětem pojednání některých akademiků, jakož i tématem odborných debat. Řada významných právních otázek, které vzešly z novelizace tohoto institutu při přijetí zákona o obchodních korporacích, však dosud nebyla jednoznačně vyřešena (namátkou lze zmínit následky vad a následky porušení smlouvy, otázku toho, co všechno lze ve společenské smlouvě sjednat odchylně od zákona, co z úpravy příkazní smlouvy se vztáhne na výkon funkce, nebo co všechno je odměnou člena statutárního orgánu). V návaznosti na nález ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15 se také znovu otevřela zdánlivě vyřešená otázka souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovních smluv. 

V důsledku úzké profilace obsahu této sekce je nutné předchozí schválení tématu některým z garantů prostřednictvím e-mailu (Radek.Ruban@law.muni.cz či Jaromir.Koziak@law.muni.cz). Návrhy témat, které do zaměření sekce spadají naleznete níže. Seznam je pouze orientační, samozřejmě  je možné přihlásit i vlastní téma.

Dílčí okruhy v rámci zaměření sekce

  1. Smlouva o výkonu funkce jako standardizovaný „smluvní typ“ (podstatné náležitosti, vazby na závazkové právo).
  2. Vznik smlouvy o výkonu funkce a otázky s tím spojené:
    • volba člena voleného orgánu (kdo svolává, kdo má hlasovat, jakým kvorem);
    • postup při uzavírání smlouvy o výkonu funkce (proces uzavírání smlouvy − schvalování smlouvy o výkonu funkce, kdo má svolávat, kdo má hlasovat, kdo má smlouvu za společnost podepisovat).
  3. Změna smlouvy o výkonu funkce z pohledu závazkového a korporátního práva.
  4. Zánik smlouvy o výkonu funkce:
    • zánik funkce člena voleného orgánu a jeho následky na smlouvu o výkonu funkce (musí být ve smlouvě výslovně napsáno, že závazky ze smlouvy zanikají zánikem funkce?, následky neplatnosti či zdánlivosti usnesení o odvolání);
    • zánik smlouvy o výkonu funkce bez vazby na zánik funkce člena voleného orgánu (z pohledu závazkového práva a corporate governance).
  5. Následky vad projevů vůle při dispozici se smlouvou o výkonu funkce:
    • následky neplatnosti či zdánlivosti volby/odvolání ve vztahu ke smlouvě o výkonu funkce;
    • následky neplatnosti či zdánlivosti usnesení o přijetí/změně smlouvy o výkonu funkce;
    • následky neplatnosti (ustanovení) samotné smlouvy o výkonu funkce, což navazuje na neplatnost usnesení, protože se bude dát domáhat jak vyslovení neplatnosti usnesení, tak (určovacím návrhem) prohlášení samotné smlouvy za neplatnou.
  6. Obsah smlouvy o výkonu funkce:
    • míra dispozitivnosti (co ještě lze ve smlouvě o výkonu funkce sjednat a co už sjednat nelze? dispozice s odpovědností, dispozice se standardem péče, zajišťovací a utvrzovací instituty, zajišťovací směnky a podobně);
    • otázka podpůrné aplikace pracovněprávních institutů, není-li sjednáno jinak (dovolená, pracovní úrazy, rodičovská s podobně).
  7. Následky porušení povinností ze smlouvy o výkonu funkce a jejich vymáhání.
  8. Souběh funkce člena voleného orgánu o pracovního poměru:
    • obecné otázky souběhu funkcí – úvahy nad přípustností/nepřípustností souběhu funkcí, otázka dvojí odměny a dvojího standardu odpovědnosti;
    • konkrétní důsledky souběhu funkcí − jak postupovat v celé řadě pracovněprávních otázek jako je vznik, změna nebo zánik pracovního poměru, pracovní úraz nebo nemoc z povolání, vysílání na služební cestu, poskytování pomůcek nebo svěření hodnot a podobně.
  9. Smlouva o výkonu funkce v osobních společnostech.
  10. Následky úpadku společnosti a s tím související otázky (včetně důsledků vstupu do insolvence, zániku korporace nebo naopak zrušení rozhodnutí o úpadku).
  11. Nároky ze smlouvy o výkonu funkce v řízení o výkonu (exekuci) a v insolvenci.
  12. Smlouva o výkonu funkce z pohledu obcí jako (jediných) společníků či akcionářů.
  13. Zdanění příjmů členů volených orgánů, otázky povinných odvodů

9. Sekce: Ochrana slabší strany v soukromém právu

Odborní garanti: doc. JUDr. Markéta Selucká, Ph.D., JUDr. Eva Večerková, Ph.D., JUDr. Lukáš Hadamčík

Organizační garant: bude doplněn

Anotace: Z historického pohledu je zřejmé, že zásada ochrany slabší strany v soukromém právu nabývá stále většího uplatnění. Projevy této zásady se prolínají celým občanským zákoníkem. Nejvýraznějším projevem je pochopitelně ochrana spotřebitele či v širším kontextu ochrana zaměstnance. Nicméně sekce je zaměřena na extenzivní pojetí slabší strany v soukromém právu. Příspěvky se tak mohou vztahovat rovněž k ochraně nájemce bytu, poškozeného, osoby omezené ve svéprávnosti, ochraně tzv. drobného či malého podnikatele a dalším. Vítán je zejména komparativní pohled na danou problematiku a také pohled v evropském kontextu.

10. Sekce: Aktuální otázky regulace finančních trhů

Odborný garant: Mgr. Johan Schweigl, Ph.D.

Organizační garanti: bude doplněn

Anotace: Veřejnoprávní právní regulace finančních trhů a související dohled jsou dynamicky se vyvíjejícími oblastmi společenských vztahů, které se však i přes jejich důležitost pro finanční stabilitu a fungování ekonomiky jako celku, mohou zdát být právní vědou částečně opomíjeny. Naším cílem je prohloubení teoretického zkoumání oblasti veřejnoprávní regulace finančních trhů. Sekce je tak zaměřena nejen na aktuální praktické otázky regulace finančních trhů, ale i na související teoretický rámec regulace a dohledu.

11. Sekce: Odmítnutí a neposkytnutí zdravotní péče

Odborný garant: Mgr. Bc. Michal Koščík, Ph.D., doc. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D.

Organizační garant: bude doplněn

Anotace: Právně-ekonomický rámec poskytování zdravotní péče se v jednadvacátém století posouvá od zdravotní péče jako veřejného statku směrem k tržnímu prostředí s důrazem na individualitu pacienta. Zákon o „péči o zdraví lidu“ je nahrazen „zákonem o poskytování zdravotních služeb“. Občanský zákoník zavádí smluvní typ péče o zdraví. Stejně jak v ostatních odvětvích se i na trhu se zdravotními službami potkávají ti co zdravotní služby nabízejí s těmi, co zdravotní služby poptávají. Pokud však mezi poskytovatelem a „spotřebitelem“ nedojde ke konsenzu a uzavření smlouvy, paralela s ostatními tržními odvětvími do velké míry končí. Ve zdravotnictví je totižto zpravidla složitější do právního vztahu nevstoupit než vstoupit.

Odmítnutí zdravotní péče pacientem je právním jednáním, na nějž jsou kladeny značné formální požadavky. V praxi nastává řada situací, kdy jsou zpochybněny nejen formální náležitosti odmítnutí péče, ale také náležitosti subjektu, vůle či projevu vůle. Poskytovatel nebo zdravotnický pracovník může zdravotní péči neposkytnout pouze v zákonem předvídaných situacích.

V sekci jsou vítány příspěvky ze všech odvětví práva, které analyzují dopady odmítnutí či neposkytnutá zdravotní péče.

11 a 3/4. Sekce: Teorie odrazu

Odborný garant: Mgr. Ing. Radek Ruban

Organizační garanti: Mgr. Petr Coufalík

Anotace: Podle § 1016 odst. 1 o. z. "plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem." Mohlo by se zdát, že výklad daného ustanovení je zcela zřejmý (že se jedná o tzv. notorietu), ovšem bystrému čtenáři neunikne řada nuancí, které rozhodují o řadě významných právních otázek. Namátkou lze zmínit problematiku nabytí vlastnického práva, otázku sousedských práv, problematiku náhrady škody, bezdůvodného obohacení, nýbrž i otázku práva daňového, mezinárodního práva soukromého etc. Ustanovení § 1016 odst. 1 o. z. bylo recipováno z § 911 německého BGB (Überfallsrecht), přičemž takřka již na začátku minulého století bylo vytvořeno několik různých koncepcí k řešení dopadu plodů na cizí pozemek, včetně výše zmíněné Absprungstheorie, kterou lze přeložit jako teorii odrazu, též teorii odskoku. Vůči této teorii se vytvořila řada kontrateorií, například Aufsprungstheorie (teorie dopadu) či Nicht-Absprungstheorie (teorie popírající teorii odrazu).  Vítány jsou všechny příspěvky zaměřené na odraz (reflexi) teorie odrazu jak v oblasti práva soukromého, tak i práva veřejného.


nahoru