Ochrana slabší strany představuje jeden z klíčových principů moderního soukromého práva, který se promítá napříč celým právním řádem. Ačkoli je tato zásada nejviditelnější v oblastech, jako je ochrana spotřebitele či zaměstnance, její uplatnění zasahuje i do méně tradičních oblastí, například ochrany nájemců, osob s omezenou svéprávností, poškozených nebo drobných podnikatelů. Sekce se zaměřuje na rozsáhlé spektrum případů, kdy je nezbytné vyvažovat nerovné postavení stran, a klade důraz na inovativní pohledy a aktuální výzvy. Účastníci jsou zváni k diskuzi nad rozvojem ochrany slabší strany nejen z národní perspektivy, ale i ve světle evropského a komparativního práva. Vítány jsou mezioborové přístupy, které přispějí k pochopení tohoto dynamického a stále se vyvíjejícího fenoménu

Právní úprava zabývající se výkonem závislé práce prochází významnými změnami, což se odráží v nastavení závislé práce, jejích ekonomických a daňových aspektech a v neposlední řadě v kontrole a ukládání sankcí. Cílem sekce bude prodiskutovat témata týkající se uvedených aspektů, přičemž stranou nesmějí zůstat ani souvislosti dopadající do oblasti sociálního zabezpečení. Vítány jsou příspěvky zabývající se podmínkami výkonu závislé práce a kontrolou jejich dodržování, uplatňování práva na zaměstnání, kontrolou v oblasti zaměstnanosti, stejně jako ekonomickými a daňovými souvislostmi výkonu práce a jejich kontrolou.

Hlavním cílem sekce je poskytnout prostor pro diskuzi o platebních systémech a jejich inovacích a regulacích, včetně technologií, jako jsou DLT (technologie distribuovaných záznamů), digitální měny nebo open banking, které mají dopad na dnešní podobu finančního světa.

Pozornost bude věnována také problematice compliance, především regulacím AML/CTF (boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu) a KYC (poznej svého klienta), kde se zaměříme na robustnost a efektivitu současného systému, praktické výzvy při jeho aplikaci povinnými osobami a prostor pro inovace.

Vítáme příspěvky, které budou zkoumat dynamiku mezi regulacemi a inovacemi, včetně posouzení dopadů na právní praxi a diskuzi o moderních přístupech k zajištění transparentnosti a stability platebního styku. Tento interdisciplinární přístup propojuje právní, technologické a praktické aspekty, čímž přináší komplexní pohled na aktuální otázky v této oblasti.

Vzhledem k tomu, že pořadatelé neplánují vydání konferenčního sborníku, není nutný příspěvek ve formě článku. Stačí příspěvek do diskuze. Se zájemci budeme na místě diskutovat i možnost příspěvku do monografie, která bude zaměřena na témata, která budou předmětem naší sekce.

K příspěvkům v sekci jsou zváni studenti, doktorandi a mladí právníci z akademické sféry stejně jako z praxe se zájmem o širokou paletu problémů a témat medicínského (vztahy pacient-lékař-poskytovatel, vulnerabilní pacienti, režimy právní odpovědnosti, soukromí a důstojnost, záležitosti tělesné a duševní integrity a situace počátku a konce života) a zdravotnického práva (organizace a financování zdravotnictví, zdravotnický materiál, jeho výroba, odbyt, užívání a dohled, zdravotnický výzkum, data a zdravotnická informatika, ochrana veřejného zdraví). Při reflexi aktuálního tuzemského práva bude vítané srovnání s právními úpravami jiných států a meze vyplývající ze základních práv či vliv světových a evropských organizací a struktur, které standardy harmonizují či unifikují. Přínosná přitom může být rovněž bioetika, tj. mimoprávní, resp. právně-filosofická reflexe konkrétního problému a tématu.

Aktuální vývoj energetického a klimatického práva v Evropě významným způsobem determinují dvě krize – klimatická, energetická.

Změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zejména v posledních letech je naše planeta stále častěji vystavena vlnám veder, suchu, silnějším tropickým cyklonům, silnějším monzunovým dešťům, zrychlenému vzestupu hladiny moří, ztrátě biologické rozmanitosti, stejně jako socioekonomickým dopadům klimatické změny. EU na klimatickou krizi reaguje úsilím dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Energetická krize odhalila neschopnost EU zajistit import dostatečného množství energetických zdrojů za přijatelné ceny. Evropská komise proto v roce 2022 představila plán REPowerEU, jehož cílem je rychle snížit závislost EU na ruských fosilních palivech. Komise počítá s urychlenou diverzifikací a rozšířením spektra plynů z obnovitelných zdrojů, zvýšením úspory energie, masivními investicemi do obnovitelných zdrojů energie, urychlením příslušných povolovacích procedur a elektrifikací s cílem dosáhnout co nejdříve ekvivalentu fosilních paliv, která byla Evropa zvyklá dovážet z Ruské federace.

Energetická transformace bezpochyby představuje razantní odpověď na obě výše zmíněné krize. Dekarbonizace řady sektorů ekonomiky však bude mimořádně náročná. Úsilí, které EU vynakládá na energetickou transformaci přitom musí být doplněno opatřeními schopnými zajistit bezpečnost dodávek fosilních paliv za přijatelnou cenu do okamžiku, kdy tyto zdroje energie budou zastoupeny v energetickém mixu EU. Energetická krize navíc odhalila řadu nedostatků uspořádání trhu s elektřinou. Domácnosti a podniky byly vystaveny vysokým a kolísavým cenám fosilních paliv. Komise sice stále věří, že rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů představuje nejudržitelnější a nákladově nejefektivnější způsob strukturálního snížení poptávky po fosilních palivech pro výrobu elektřiny, avšak uspořádání trhu s elektřinou však je třeba reformovat. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1747 si proto klade za cíl zajistit efektivní integraci elektřiny vyrobené z proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, která povede k dostupným a konkurenčním cenám elektřiny v EU.

Evropu nečeká nic jednoduchého. Lze však s jistotu tvrdit, že energetické a klimatické právo budou hrát v mitigaci klimatické změny, posilování energetické bezpečnosti i energetické transformaci klíčovou roli.

Cílem této sekce je proto diskutovat:

• energetickou a klimatickou politiku národních států;
• energetickou a klimatickou politiku EU;
• úlohu energetického a environmentálního práva v reakci na klimatickou krizi;
• úlohu energetického práva při řešení energetické krize;
• právní aspekty energetické transformace;
• vývoj energetického práva EU, zejména reformu trhu s elektřinou
• dekarbonizaci energetického sektoru
• úlohu energetického práva při snižování závislosti EU na ruských fosilních palivech;
• způsoby, jakými lze zajistit paralelně jak energetickou bezpečnost, tak naplnění klimatických ambicí;
• regulaci obchodování s energetickými surovinami;
• důsledky ekonomických sankcí uplatněných vůči Rusku a jejich vliv na změnu chování subjektů energetického trhu.

Optimální podoba právní úpravy civilního procesu by měla náležitě zohledňovat zájmy všech, jichž se řízení týká, tedy jak procesních subjektů, tak třetích osob. V nalézacím řízení sporném je v zájmu stran zejména rychlé projednání věci v souladu s procesními zásadami a vydání věcně správného a řádně odůvodněného rozhodnutí. Rovnost stran sporu je však z různých důvodů na mnoha místech právní úpravy narušována (ať již ku prospěchu žalobce, či výjimečně také žalovaného). Aktuální legislativní vývoj v oblasti dovolání navíc ukazuje, že k dalším zásahům do oprávněných zájmů stran sporu mohou vést i pokusy o “odbřemeňování” soudů. Přehnané preferování jedné zájmové skupiny může nepochybně znamenat nedůvodné poškození skupiny jiné, jak se dlouhodobě ukazuje především v oblasti exekučního či insolvenčního práva.

V rámci sekce Vyvažování zájmů v civilním procesu jsou vítány příspěvky, které poukáží na oblasti civilního procesu (v širokém smyslu), v nichž jsou – legislativou či judikaturou – neadekvátně preferovány zájmy některého z aktérů. Cílem příspěvků by nemělo být pouze objasnit příčiny těchto disbalancí, ale zejména nabídnout možná korektní řešení.

Digitální prostředí je tradičně označováno za virtuální (umělé). Ukazuje se však, že nový digitální prostor je neméně reálný jako ten fyzický. Vycházíme-li z toho, že fyzický (analogový, off-line) svět je regulován správním právem, zřejmě totéž má platit pro svět „digitální“. Dokáže však správní právo (efektivně) regulovat digitální prostředí a využívat jeho výhody? Cílem sekce je reflexe proměn práva v důsledku vzrůstajícího uplatňování informačních technologií ve veřejné správě.

Společná sekce Katedry správní vědy a správního práva a Ústavu práva technologií uvítá příspěvky z oblasti správního práva procesního, kde se aktuálně nabízejí úvahy o možnostech automatizace správního řízení, včetně využívání umělé inteligence (viz aktuální poslanecký návrh novelizace zákona o obcích, který v tomto duchu navrhuje obecně novelizovat správní řád – tisk PSPČR č. 845/0). Vítány jsou ale také příspěvky koncepčně se zamýšlející nad možnostmi automatizace či (související) digitalizace správních procesů – např. nad nasazením „online správního řízení“ (k tomu taktéž viz tisk PSPČR č. 845/0) či obecnými limity algoritmického správního rozhodování a parametrech navazující právní ochrany vůči němu.

Vítány jsou však také příspěvky z oblasti zvláštních částí správního práva hmotného či souvisejících právních oblastí. Nabízí se např. problematika změn v oblasti správního trestání, které je samo uplatňováním informačních technologií modifikováno (např. možnostmi již zmíněné automatizace), současně se ale správní trestání samo musí vypořádávat se svým uplatňováním v novém, digitálním prostředí, které správní právo dlouhodobě „předbíhá“. Zde mohou být předmětem zájmu také možnosti a efektivnost správního trestání v novém „digitálním světě“. Vítány jsou proto i příspěvky zkoumající prosazování práva v nových podmínkách (aktuálně může jít např. o otázky způsobu regulace tzv. influencingu).

Sekce jako taková je určena nejen mladým právním vědkyním a vědcům zaměřujícím se na správní právo a právo informačních technologií, nýbrž všem, kteří se zabývají vlivem nových technologií s dopady do širší oblasti veřejné správy (právo životního prostředí, finanční právo, mediální právo apod.). Vybrané příspěvky budou doporučeny pro možnost publikace písemné verze v časopisech Správní právo nebo Revue pro právo a technologie (v závislosti na jejich obsahovém zaměření a po řádném recenzním řízení).

Již několik let prochází sféra tzv. veřejného stavebního práva zvýšeným zájem (nejen) odborné veřejnosti, a to především kvůli nové právní úpravě představované tzv. novým stavebním zákonem (č. 283/2021 Sb.) a jeho pozdějším změnám (novelám). Cílem sekce je odborná diskuze nad stávající právní úpravou a její aplikační praxí, jakož i možné náhledy směrem de lege ferenda. V příspěvcích se lze také koncepčně zamyslet nad tím, zda se vskutku jedná o pomyslnou rekodifikaci veřejného stavebního práva a jakým způsobem tato legislativní změna probíhala.

Vítány budou příspěvky nejen ze sféry vlastního stavebního zákona, ale i předpisů úzce s ním souvisejících, jako je kupř. vyvlastňovací či liniový zákon; případně příspěvky na témata související s širší oblastí veřejného stavebního práva, na které má rekodifikace přímý dopad. Jednotlivé příspěvky se mohou zaměřovat jak na hmotněprávní, tak i procesní instituty nové právní úpravy, přičemž vítány budou i příspěvky tzv. srovnávací. Vybrané příspěvky budou doporučeny pro možnost publikace (po řádném recenzním řízení) písemné verze v časopisu Správní právo.

Jelikož je daňové právo akcesorickou vědeckou disciplínou, nutně reaguje na změny v hospodářství a společnosti. V poslední době těchto změn bylo nemálo a není tomu jinak ani v oblasti daňového práva, resp. také rozpočtového a dotačního práva. Nejen daňové zákony nám bobtnají a i právník, natož adresát právních norem se přestává orientovat a začíná se ztrácet. S ohledem na provázanost a složitost systému je těžké jej dále efektivně rozvíjet a nastavovat tak, aby daně plnily své základní funkce.

Sekce s názvem "Efektivní daně vs. spravedlivé daně" se zaměří na analýzu a diskusi dvou klíčových aspektů daňových systémů:efektivity a spravedlnosti. Účastníci se budou zabývat otázkou, jak dosáhnout optimálního vyvážení mezi efektivním výběrem daní, který minimalizuje narušení ekonomických aktivit, a spravedlivým rozdělením daňového zatížení mezi různé skupiny obyvatelstva. Diskuse se zaměří na teoretické rámce i empirické studie hodnotící dopady různých daňových politik na ekonomický růst, příjmovou nerovnost a sociální blahobyt. Dále budou prozkoumány právní aspekty implementace daňových reforem a jejich souladu s principy daňové spravedlnosti. Sekce poskytne platformu pro výměnu názorů mezi akademiky, odborníky na daňové právo a tvůrci politik s cílem identifikovat strategie pro navrhování daňových systémů, které jsou jak efektivní, tak spravedlivé.